Oslavy Silvestra ve světě. Jaké jsou nejkurioznější novoroční zvyky

urbancowboy / Shutterstock.com

Zatímco Češi mají Silvestr spojený s divokými večírky, ohňostroji, pojídáním chlebíčků a popíjením litrů šampaňského při sledování televizních estrád, na jiných místech země se lidé s koncem roku loučí odlišně. Některé státy mají své vlastní zvyklosti, které nás možná překvapí.

Oslavy příchodu nového roku patří mezi nejstarší svátky, jako první ho oslavovali už čtyři tisíce let před naším letopočtem Babyloňané. Nový rok byl stanoven na první úplněk po prvním jarním dnu a oslavy trvaly jedenáct dní, přičemž na každý den připadal zcela speciální způsob slavení. Bujaré oslavy v alkoholovém opojení jsou tedy novodobějším trendem, a jak uvidíme, také tak trochu doménou evropských a severoamerických států. Ze způsobů slavení, jak je důvěrně známe, vybočují tyto země prakticky jen určitými tradicemi pro ně typickými.

Evropa

Například Poláci na Nový rok neuklízejí dům, aby se společně se smetím nevyneslo i štěstí.

Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock.com

V Dánsku  lidé navštěvují své přátele a před vchodovými dveřmi jim nechávají rozbitý porcelán. Čím větší hromada střepů, tím víc štěstí v nadcházejícím roce. V Řecku lidé zapékají do novoročního pečiva různé předměty pro štěstí. Kromě toho řecké děti dávají své boty ke krbu nebo kamnům a svatý Vasil, který je patronem Řecka, jim do nich naděluje drobné dárky.

Rumuné věří, že na Nový rok zvířata mluví lidským hlasem, nicméně zaslechnout je znamená pouze nekonečnou smůlu v příštím roce. Ve Španělsku je novoroční tradicí pojídání dvanácti kuliček hroznového vína úderem půlnoci, při každém úderu hodin jednu. Tento zvyk má kořeny ve středověku, kdy dal španělský král rozdělit mezi své poddané přebytky z vinobraní.

V Rakousku je oblíbené lití olova a darování talismanů v podobě malých prasátek či jiných figurek z čokolády nebo marcipánu. Bulhaři na Nový rok vyhánějí zlé duchy při rituálu zvaném „kukeri“, kdy tancují ve strašidelných kostýmech tvořených dřevěnou maskou nahánějící strach a kožešinou ověšenou zvonky.

Asie

Vícedenní oslavy příchodu nového roku jsou stále aktuální ve většině asijských států. V Číně oslavy trvají patnáct dní a každý z nich je zasvěcen jiné tradici. Na Nový rok se drží masový půst, což má zajišťovat dlouhý a šťastný život, pátý den je zakázáno navštěvovat kohokoli ze známých a přátel, protože by to přineslo neštěstí všem zúčastněným.

Ve Vietnamu trvají oslavy příchodu Tet Nguyen Dan, čili prvního rána prvního dne nového období, ve srovnání s Čínou jen týden. Vietnamci věří, že to, jak se budou v těchto sedmi dnech chovat, ovlivní jejich osud v nadcházejícím roce. Také zde je zvykem v době oslav neuklízet kvůli zachování štěstí v rodině. To jim má přinést také bambusová obdoba našeho vánočního stromku, který stojí před každým obydlím.

Na Filipínách mají otevřené dveře a okna, rozsvícená světla a mince na parapetech a v kapsách kalhot i bund zajistit blahobyt. Ke slavnostní silvestrovské tabuli patří košík s dvanácti kusy kulatého ovoce. Z dob španělské koloniální nadvlády se tu také zachovalo pojídání dvanácti kuliček vína.

Amerika

V Jižní Americe jsou na přelomu roku ulice i domy plné květin. V Brazílii si o půlnoci lidé nechávají omýt nohy sedmi vlnami a přinášejí moři květinovou oběť. K ránu se potom na plážích rozhoří tisíce svíček.

V Ekvádoru a Bolívii se před každým domem vystavují velcí panáci vycpaní starými novinami, kteří připomínají lidskou postavu a symbolizují starý rok. O půlnoci každá rodina svého panáka zapálí, čímž přivítá nové období.

urbancowboy / Shutterstock.com
urbancowboy / Shutterstock.com

Afrika

V Jihoafrické republice vítají lidé nový rok velkolepým karnevalem, kdy městy za zvuku bubnů prochází pestrý průvod lidí ve fantastických kostýmech. Někteří Jihoafričané v tomto čase vyhazují starý nábytek z oken.

Téměř na celém světě je zvykem pojídání kulatých potravin, například jablek nebo pomerančů, i u nás na Nový rok vaříme čočku. Kruhový tvar je symbolem nekonečna, čili něco končí a něco nového začíná.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Veronika Tichá

Autorka vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, hraje závodně florbal a momentálně je na mateřské dovolené.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*