Kolik výrazů mají Eskymáci doopravdy pro sníh?

Kolik výrazů mají eskymáci skutečně pro sníh
Zdroj: Shutterstock.com

Určitě jste již slyšeli o tom, že obyvatelé severských zemí mají pro sníh 50 nebo dokonce 100 a více výrazů. Tento mýtus se rozšířil i na jiné země. Stačí si jen vzpomenout na obyvatele Sahary, o kterých se zase traduje, že mají stovky názvů pro písek. A jak tento mýtus vznikl? Tuto informaci prý do světa vpustili pánové Whorf a jeho kolega Sapir. Ti přišli v šedesátých letech s myšlenkou, že jazykové kategorie ovlivňují zrakové vnímání. Podle jejich názoru to funguje tak, že každá kultura má několik jazykových kategorií pro sníh, což je zapříčiněno odlišným vnímáním samotného sněhu, jeho barvy i struktury. Kolik výrazů mají Eskymáci skutečně pro sníh?

Eskymácko-aleutské jazyky se řadí do skupiny jazyků aglutinačních. V nich ani samotné slovo „slovo“ nemá žádný význam. K základním slovním kmenům se připojují řetězce adjektivních a slovesných prvků.

Kolik mají Eskymáci výrazů pro sníh?

Obecně se říká, že pro sníh mají jen pár tuctů zřetelných slov. Nelze ani přesně říct kolik výrazů to je, protože jejich počet se v některém z Eskymácko-aleutských jazyků omezuje jen na fantazii mluvčího. Všechna nová slova v tomto jazyce jsou tvořena tak, že se k základnímu slovu přidá přípona. Inuitšina má přes 400 přípon, ale jen jednu předponu. K tomu má ještě mnoho odvozených slov. Některá eskymácká slova vypadají zbytečně komplikovaně a v evropských jazycích by se takový pojem vyjádřil naprosto jednoduše.

Například v sibiřském Yupiku je slovo „loď (angyah), k tomuto slovu mohou být přidávány další přípony a tím i jiné významy, jako je třeba angyaghllangyugtuqlu (A co víc, chce větší loď!). Někteří lingvisté to klasifikují jako jednotlivá slova, ale většina spíš jako věty. Další příklad je z inuktituštiny tusaatsiarunnanngittualuujunga. To se dá přeložit jako „Neslyším moc dobře.“ Dalším příkladem je z grónštiny aliikusirsuillammassuraanirartassagaluarpaali. Toto spojení obsahuje neuvěřitelných devět přípon a v podstatě je to jen: „Nicméně, řeknou, že je to skvělý bavič, ale….

Je jasné i zběžné pročtení dlouhého seznamu výrazů pro sníh ukazuje, že většina spojení sdílí stejný kořen nebo základ a jen se k němu přidá přípona. Např. malé vločky (tlatim), velké mokré vločky (tlamo). Všimněte si, že kořen tla- je základem pro: prašan (Tlapa), krusty sněhu (tlacringit), sníh s bahnem (tlayinq).

Je také důležité vědět, že ne všechny výrazy pro sníh se opravdu vztahuje ke sněhu. Mohou se používat úplně v jiném kontextu. Například Inuit igluksaq by mohlo vypovídat o sněhu na stavbu iglú, ale stejně tak dobře může odkazovat na stavební materiál používaný pro stavbu rodinného domu (Iglu – dům a – ksaq – materiál pro). Také by mohlo odkazovat na něco, jako je dřevo či kámen, hřebíky nebo sádrokartonové desky. Mohlo by se tedy zdát, že Eskymáci mají stovky slov pro sníh, ale je důležité rozlišovat správný kontext, ve kterém jsou použity.

Proč je tolik výrazů označujících zmrzlou vodu?

Nabízí se otázka, proč mají tyto skupiny obyvatel tolik výrazů pro zmrzlou vodu? Je to tím, že jejich život ovlivňuje právě led a sníh a často je to pro ně otázka života a smrti. Musí tak mít slova plná různých významů bez toho, aby u všeho museli používat zbytečné věty. Profesor Anthony Woodbury z University v Texasu uvedl, že aljašský národ Yupik má jen pouhých 15 výrazů pro sníh (vločka – qanuk, napadaný sníh – nutaryuk, sněhová římsa – naycaq a jiné).

Není tedy pravda, že by ve slovníku Eskymáků zabralo jen slovo sníh jeho většinu. I tak je ale jejich jazyk fascinující, a jestliže si chcete rozšířit své jazykové obzory, klidně se můžete pustit právě do jejich řeči. Možná pak přijdete na to, kolik skutečně mají Eskymáci výrazů pro sníh.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

1 Comment on Kolik výrazů mají Eskymáci doopravdy pro sníh?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*